Nač zoologická zahrada?

Kolekce divokých zvířat byly sestavované už v starožitných dobách.

Dějiny moderních zoologických zahrad se začaly teprve před zhruba 200 lety, kdy byly veřejností zpřístupněný první areály se zvířaty. Od té doby se svět velice změnil. U takových věd jako biologie, následovalo velké prohloubení znalostí. Současně se v mnoha oblastech světa vyskytlo ohrožení existence stále většího počtu druhů zvířat, životního prostředí a ekosystémů.

Péče o biologické systémy naše planety je základním předmětem lidské aktivity.

V důsledku toho se ochrana přírody stála nejdůležitějším úkonem zoologických zahrad a v souvislostí s tím se stále vyvíjí z někdejších zvěřinců (fr. Menagerie) až na zoologické parky a ochranné střediska.

Postupný vývoj zoologických zahrad:

Zvěřinec (19. století) >> Zoologický Park (20. století) >> Středisko ochrany (21. století)

Žádná zoologická není osamělým ostrovem. Jako osaměla jednotka by nedokázala splnit úkony aktivní ochrany přírody. Proto se zoologické z celého světa (nad 1200.) spojuji v národní a mezinárodní organizace.

K posílení snahy a dosažení lepších výsledků v ochraně zvířat vznikly:

Světová asociace zoologických zahrad a akvárií WAZA a Skupina odborníků pro záchranné chovy CBSG, které Zoologické zahrady sdružují v celosvětovou sít ZOO.

Koordinace činností programů záchranných chovů je jednodušší na úrovní regionu a proto vznikly regionální zoologické asociace:

Pro území Evropy vznikla pobočka světové asociace s názvem: EAZA - Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií, která koordinuje Evropské programy chovu ohrožených druhů zvířat EEP a ESB, a v Polsku RDPOZA – Rada Ředitelů Polských Zoologických Zahrad a Akvárií

Opolská zoologická zahrada je členem všech výše uvedených asociaci a aktivně se podílí na mnoha mezinárodních programech záchranných chovů EEP a ESB.
Díky tímto programům mnoho ohrožených druhů zvířat, ohrožených úplným vyhubením ve volné přírodě a takových, které už ve volné přírodě neexistují ale můžou být udržené po dobu nejméně 100. let a za příznivých podmínek se můžou vrátit a navíc už vracejí (reintrodukce) k svým přírodním lokalitám, co podporuje udržení druhů žijících ve volné přírodě.

A tímto způsobem se zoologická zahrada z Bestiáře v podobě knihy a parkovém Zvěřinci přeměnila v moderní Noemovou archu. Její posláním je ochrana tisíců druhů zvířat před účinky lidské chamtivosti, ignorance a hlouposti. Je třeba důvěřovat, že alespoň část bude zahraněná, pokud se tak nestane a nebudeme moci zahranit další druhy – tak určitě ani nezahraníme a brzo zahubíme náš vlastní.